Vyznáte se v politice a nebo nemáte vůbec politiku rádi? Abych se přiznala, tak opravdu mnoho lidí mi říká stále dokola, že se o politiku hodně zajímá. Ovšem ale zase druhá strana přátel nebo známých lidí mi dokola opakuje, že politiku nemají rádi. A když se jich zeptám, proč nemají rádi vůbec politiku a tak podobně, tak mi vždycky řeknou, že od té doby, co je nová vláda a nový prezident, že už na politiku rezignovali, protože je to prý nebaví. Navíc oni se prý začali zajímat spíše o tu zahraniční politiku, která je prý více zajímavá a není to tam tak zašmodrchané a zamotané, jako u nás v České republice. Když jsem se nad tím potom tak zamýšlela, tak jsem tomu musela dát za pravdu, protože opravdu nevím, co se to s naší Českou republikou děje, že jde opravdu všechno bohužel ke dnu. Musela bych být sprostá. Takže raději bych od tohoto divného tématu nějak ustoupila.
A o politice bych se také moc nebavila. Jenomže vždycky, když přijdu k babičce a dědečkovi, tak máte opravdu slyšet, jak dědeček stále nadává na politiku, že vlastně ono ani nejde utéct od téma politiky. Dědeček by se stále jenom nejraději bavil o politice. Tedy ne přímo bavil, ale spíše by na to nadával. Já se kolikrát divím, že třeba dědeček nedostane z toho infarkt, když jen stále nadává na politiku a tak podobně. Babička vždycky jenom sedí v koutě a poslouchá a nebo se směje.
A když dědeček vidí babičku, jak se směje, když děda lamentuje nad politikou, tak to dědu ještě více naštve. Takže my vždycky s babičkou raději skloníme hlavu a hrajeme karty a pijeme u toho kávu a čekáme, než se náš dědeček vyvzteká. Potom přijde dědeček za námi a zahraje si také s námi karty a dá si s námi kávu, takže jsme potom s babičkou rády, že už se dědeček nebaví o politice a už to nechal být. Někdy je ale opravdu lepší, když lidé jsou ticho a raději si vychutnávají blízkost toho druhého.